Vyvařené umění
v rubrice Kartinki
aneb Co dokáže vykojený mozek
Podrobný návod: Kojeneckou lahev vložte do kastrolu, předpokládejte, že jste tam nalili vodu (nenalili!). Zapalte hořák. Ve chvíli, kdy ucítíte zápach, hořák vypněte, kastrol s bublající smrdutou hmotou vyneste na mráz. Po čase vyndejte již ztuhlý patvar. Vymyslete příhodný název, vydávejte za moderní umění. Prodejte??
. .
.
V novym járu
v rubrice Mimoděj
dva nula nula devět
Už několik dní uvažuju, o čem ublognout, a buď mě napadne něco, co hned zase zapomenu, nebo mi to připadá nijaké, abych na to plejtvala časem. Ale co, i o nijakostech se dají psát sáhodlouhé romány. Od předposledního zápisku se pár věcí změnilo. Toňa se od 11. prosince převaluje na břicho, případně i zpátky na záda, takže se kutálí po bytě a nejen tam. Na břiše by byla pokud možno celý den, což ovšem není v jejích fyzických silách, takže časem už ryje nosem v zemi, ale na zádech nepoleží a nepoleží. I v noci se převrací na břicho, a jelikož na něm neumí spát, hned má hlavu hore a vyřvává. Vůbec teď vypráví jak divá a to značně hlasitě.
Jinak protože nic se nesmí podceňovat, už samozřejmě dumáme o tom, čím naše drahá dítka budou. Vymýšlíme jim společně se spolukolegy-rodiči krásná povolání, jakými je šatnářka, řidič autobusu, drážní gynekolog či traktorista. Tonička se ovšem rozhodla vzít svůj osud do vlastních rukou a zcela neuváženě pracuje na kariéře zpěvačky. Kdykoli pustíme nějakou hudbu, začne hulákat spolu s muzikanty a nepřestane, dokud nedohrají. Neví, chuděra, že v tomto ohledu je genetická výbava obou rodin mizerná (ano, i bez hudebního sluchu se můžete živit recenzováním muziky). Neberme jí ovšem mladické sny. Co se Mikeše týče, v tomto oboru by ho mohla čekat slušná kariéra v profesionálním fanouškovství. Pustíme-li doma nějaký živák, Mik se zapojuje především do pauz mezi písničkami, kdy společně s davem nadšeně piští, skanduje a tleská. Pískat na prsty ho naučíme až v předškolním věku, pak to teprve řádně užije. Momentálně ho ovšem nejvíc baví bobovat, a pokud časem dá ostřejší obrysy svým abstraktním kresbám, mohl by se živit podobně jako jeden nejmenovaný kreslíř. Naštěstí časy nejsou neměnné a my tak můžeme spřádat nové a nové plány pro ratolesti.
Co se týče mě – jelikož jsem asi jediný žijící člověk, který ťapťapštině rozumí z 90 % (wuxia tak 85, babičky kolem 30, ostatní obyvatelé něco mezi 5-10 %), rozhodla jsem se průběžně sepisovat slovník. Takže pokud si budete někdy chtít popovídat s Mikulášem, koukejte si prosvištět slovíčka.
Šutín – slovník (ťapťapsko-český):
achá – krtek
aaa – auto
gaga – vlak; ptáci
ío – letadlo
miňá – jdeme
pemňomňo – pejsek a kočička
ďo – vlk
agí – kalhoty
Tak s chutí do toho a příště si prosvištíme celé věty.
. .
.
