Chodovské fotoráma
v rubrice Kartinki

V novém – několikero obrázků z okolí přilehlého i z bytu samotného

Nový výhled z okna

 

Ne tak úžasný jako starý

 

Ale ten les pár kroků od domu to trošku napravuje.

 

 

Stále se nemůžeme zbavit krabic a pytlů. Potřebujeme sestavit a dodělat knihovny, abychom mohli zařadit knihy a tuhle šatnu použít na nezařazené hadry. Tak snad jednou z toho kruhu vystoupíme.

Tady Tonička tahá z bedny oblíbenou knížku.

 

Kromě nevybalených věcí se nám začíná hromadit i obalový materiál. Zatím nevychytáváme odvoz tříděného odpadu, takže stále narážíme na plné popelnice – pokud ovšem nejsou plné pořád.

 

Obývák už vypadá celkem k světu.

 

A děti si pokojíček zakrámovaly velice rychle. To jim problém nedělalo.

přidal valkil pátek, 22.01.2010, 17:56:00, Komentáře (7)

. . .

Kulový blesk dopadl
v rubrice Mimoděj

Jsme přestěhovaní, i když počasí tomu nepřálo.
Když jsme v pátek pozorovali neustále se sypající sníh a rostoucí závěje před domem, trošku jsme nervóznili. Většina věcí byla nachystaná v krabicích a pytlech, ale jak jsme zjistili den následující, nebylo to ideálně připravené ani zdaleka. Ráno se začali sněhem trousit brigádníci, my byli v bytě ještě s mojí mámou a dětmi, se kterými jsme chtěly co nejdříve odjet, aby se nemotaly pod nohama, což se nám stále nedařilo zorganizovat. S domácíma jsme se domluvili, že co půjde, se bude nosit domem do garáže a odtud nakládat rovnou do auta, což situaci značně ulehčí proti tomu, kdyby se to tahalo ven normálně brankou – když do toho hustě sněžilo a sníh na schodech podkluzoval. V době čekání na náklaďák tedy začali chlapci nosit. Chvíli jsme si říkali, jestli se do hodkovičských zapadaných končin stěhovací vůz vůbec dostane, takže jsme si oddechli, když dorazil.
Nám se s mámou podařilo sebrat děti a vyrazit. Trvalo nám to dlouho, tlačit golfky závějemi není žádná sranda. Než jsme se dopravili na tramvaj, měla jsem ruce vyplandané až k zemi. Vezli jsme sebou spoustu věcí, které si ode mě vzala máma, protože mně už se nehodily, k tomu potřeby pro děti, které měli u babičky strávit dva dny. Než přijela tramvaj, nemohla máma v té hordě věcí najít lístek na tramvaj a já jí říkala, že v tomhle marastu stejně žádní revizoři nebudou chodit. Přijela tramvaj, my se do ní nacpali, usedli a v tom kalupu jsem si zapomněla lístek štípnout i já. Co myslíte, na další stanici už tam byli a my vystupovali s pokutovými lístkami. Cestou přes Karlák se nám s kočárem podařilo uvíznout v závěji přímo uprostřed přechodu na kolejích. Samozřejmě jsme ho pak vykutaly a přenesly, ale prvotní chvíle paniky je nepopsatelná. Uf!
Došly jsme k babičce domů a já vyrazila na místo určení, chlapcům pokoupila nějakou sváču a vyčkávala na příjezd stěhováků, kteří přijeli velice záhy po mně – šikulové. Vyložilo se, výtahem vyvezlo a naházelo do bytu. My s wuxiou šli ještě druhý den uvést do pořádku byt původní, posbírali jsme tam zbylé věci, odvezly je do bytu nového, pak pro děti k babičce a už domů. Teď si užíváme života v chaosu, postupně se snažíme vybalovat, po večerech montujeme nový nábytek. Do toho se tu děti hemží jak stopadesát myší, dělají čurbes a my stále něco hledáme. Inu, jak po stehování.

Docela mě pobavily některé věci, co jsme odstěhovali, aniž jsme chtěli. Ke konci už se všechno házelo bez rozmyslu do krabic, já u toho nebyla, abych korigovala, wuxia nestíhal. Takže jsme si třeba z Hodkoviček přivezli pytel odpadu a počuraných plen. Taky krabici se skleničkami, které jsme dostali ke svatbě a tuze se nám nelíbily. Ty jsme chtěli v původním bytě "omylem" zapomenout. Samozřejmě je máme tady. Včera jsem si říkala, že je zvláštní, že se ani nic nerozbilo, protože to ke stěhování prostě patří. Při odklízení věcí jsem otevřela krabičku s oněmi skleničkami a hle, dvě jsou rozbité. Takže je můžeme s lehkým svědomím vyhodit.

PS: První noc se mi zdálo jednak, že se plavím kanály v Kolíně nad Rýnem, a jednak, že jsem nějakou hrou staženou z netu zavirovala počítač. Hrozně jsem se bála, co mi wuxia řekne a děsem se stále budila :)

PPS: Ještě jednou díky všem, kteří se této akce účastnili!

přidal valkil středa, 13.01.2010, 12:02:00, Komentáře (1)

. . .

Poslední den
v rubrice Mimoděj

a poslední noc v Hodko

Zítra se stěhujeme. Zatím mi to přijde jako ryzí fikce, když vidím náš byt plný krabic a přitom pořád není zdaleka dobaleno. Je to vůbec možné, že člověk nashromáždí takových věcí? Že bude hodně beden plných knih, nám bylo samozřejmě jasné, protože já jsem nejen knihomol, ale také knihohromadič. K tomu wuxiova úchylka na hromadění cédéček – jsem docela ráda, že už se začínáme pohybovat více ve virtuálnu.
Dětičky ke zdárnému balení extra nepřispívají. Jak začnu v jedné místnosti něco pakovat, v druhé okamžitě vybuchne bomba. Krabice jsou pro ně ideálními hračkami, takže nejen, že je horozelecky ztékají, navíc do těch už zabalených přibalují věci, které tam nepatří a které budu určitě už strašně nutně potřebovat příští týden.

 

Knížky jsou všechny zabalené, oblečení z 80 % taky, koupelnové věci v krabicích, zbývají hračky a nádobí a to mi pořád připadá, že tady je tuna kravinek navíc. Vždycky jsem si stěžovala, jak je to malý byt, kde nejsou téměř žádné úložné prostory. Teď jsem za to ráda, protože si neumím představit, co ještě bychom dokázali nasyslit.
Od rána vydatně sněží a přestávat nemá, naopak. Nadšení z toho nejsme, před domem jsou extra kluzké dlaždice (údajně
tenkrát prodávané jako venkovní, což nechápu, protože nic kluzčího jsem nezažila), tak budeme rádi, když si naši brigádníci (kterým takto dopředu děkuji), nezlámou při tahání věcí na schodech končetiny. Nerada bych!
Nábytku moc nemáme, naštěstí, protože v domě je velice úzké schodiště a to, co máme, se bude muset rozložit. Mám trochu obavu, jestli to ještě smontujeme dohromady.

Další veselé příhody budu možná přihazovat v následujících dnech. V novém bytě totiž ještě zdaleka není vše tak, jak jsem si původně naivně představovala. Můj úplně první plán byl, že se budeme stěhovat do hotového, že se pak jen zařadí knihy a uklidní oblečení. Haha. Fakt je, že i mně samotné bylo jasné, že je to jen pohádka. Ale že by to byla krásná pohádka! :) Momentálně to vypadá tak, že ještě nemáme koberce, přivezou až v úterý, takže se nám nechce ani nábytek montovat, ale to se uvidí dle situace. Další nábytek dovezou v pondělí. My ještě nemáme postel ani matrace, tudíž se chvíli uchýlíme k osvědčené klasice – spacák + karimatka. Děti postele mají, takže výuku spaní na divoko přenecháme asi až na léto do stanu. Jsem docela zvědavá, jak dlouho při mém chaotickém přístupu k životu budeme bydlet mezi krabicemi. Stěhování zdar!

 

Naše bývalé obydlí jednoho moc pěkného podzimního rána.

přidal valkil pátek, 8.01.2010, 11:24:00, Komentáře (3)

. . .

Pohled z okna
v rubrice Hodko

Moje úchylka tímto směrem

Výhled z okna ložnice mám moc ráda, jak k sousedům do zahrady, tak směrem dolů k řece, kde jezdí tramvaje, a na kopce na druhé straně Vltavy. Škoda jen, že tu řeku nevidět.
Následuje šmírování sousedovic zahrady.

19. března, 18:03

28. května, 19:59

30. října, 8:05

17. prosince, 14:47

přidal valkil pondělí, 4.01.2010, 9:18:00, Komentáře (5)

. . .