Mikulín chytrolín
v rubrice ŤapŤap

Mikešovy rozumy

Mikuláš vypočítává rodinné a jiné vztahy:

"Táta má babičku a dědu. Pak má kámoši, a taky má hospodáže, jak s nima chodí do hospod."

O budoucím povolání:

"Až budu velkej, budu doktol. Ale budu doktol plo děti, plo lidi ne."

Jak se to má s růstem zubů:

"Děda nemá zuby. Ještě mu nevylostly, víš? Teď má jedny ve skleničce, ale až mu ty jeho vylostou, nebude už muset jíst jenom kaši a vajíčko."

Čeho se bát:

"Já se bojím zahnědlýho banánu. Žlutýho ne, ale jak je hnědej, tak se bojím."

přidal valkil pondělí, 17.01.2011, 9:59:00, Komentáře (4)

. . .

Jakpak je dnes u nás doma
v rubrice Mimoděj

Protože bych měla finišovat s bakalářkou, první verzi mám odevzdávat koncem ledna, k tomu ještě probíhá zkouškový, trošku zanedbávám blog.

Ale slibuji (hlavně sobě teda), že až to dopíšu, zkusím sem toho připsat víc.
Teď jen ve zkratce. Vánoce, tedy rozbalování dárků proběhlo opravdu 25. v pyžamech, kdy děti malinko ožily. Dopoledne si dokonce i hrály s dárkama, přičemž na střídačku ulehávaly a odpočívaly. Viróza se jim táhla, oba měli horečky šest dní a nakonec oba skončili s antibiotiky, Toní hlavně kvůli počínajícímu zánětu průdušek, Mikulda kvůli zahnisaným dutinám. Táhne se to doteď, Tončí uznána už zdravou, Mikulín měl stále vyšší sedimentaci, takže v atb pokračuje. Jinak jsou už v pohodě, na první pohled jim nic není, energie mají za deset dětí, Mikulínovi evidentně chybí školka. Ta by koneckonců prospěla všem – už si všichni trošku lezeme na nervy, zvlášť u dětí je znát, že je lepší stav, když jsou si trošku vzácnější. Teď se pořád štěkají, Toňa má navíc parádní hysteráčky, ke kterým se umí dobrat i sama z ničeho. Sedí na zemi, nikdo jí nic nedělá, ona nedělá nic, co by se jí mohlo nedařit. Sedí, kouká, začne pokňourávat, intenzita se stupňuje, až chytne mladá rapl. Jinak je ale dobrá, dudlík hodila čertovi do pytle (což se neukázalo pro mě být tím nejlepším, protože daleko hůř spí přes den a ty dvě hodinky mi chybí), je komplet bez plen i na noc, slušně se rozpovídala. Už jsme ve fázi, kdy jdeme venku, z každý strany jedno dítě a hučí a hučí a já odpovídám na obě strany, až jsem z toho vyhučená a vykecaná.
Mikulín má stavitelské období, a tak jsem vděčná Ježíškovi za lego a stavebnici tecno, protože ho umí zabavit na hodně dlouhou dobu. Taky se rozhodl, že bude doktorem, po odběru krve, kdy stropil parádní hyterickou scénu, se těší zejména na to, až bude "vysávat" krev.
A teď já. Před sebou mám po dnešku poslední zkoušku, z psychologie, prý docela těžkou, můj studijní průměr je momentálně 2,00 – mám zastoupeny všechny tři známky. Až mi bude zapsána filosofie, ještě se to zhorší a ani nemluvím o té psychologii. Hlavně udělat, to je priorita. Jdu sundat prádlo ze sušáku a vyhodnotit nějaké dotazníky.

přidal valkil neděle, 16.01.2011, 17:58:00, Komentáře (1)

. . .