Nachystejte mi uzenáče… už jsem zase tady
v rubrice Literárum

A už je to tady. Přesně, jak jsem říkala. Nadšeně začnu psát deník, první den rovnou tři zápisky, a pak to bude pomalu skomírat a skomírat a skomírat, až uskomírá. I když tedy stále opravdu, ale opravdu doufám, že neuskomírá.

Řeším, co je zaznamenáníhodné a co prostě jen je. V kině jsem nebyla, ani nepamatuju, naposledy na Life Aquatic With Steve Zissou, což je ovšem – řečeno slangem bankovních úředníčků – lu-xus-ní filmeček. Jinak mám pocit, že se momentálně v českých kinech nic zásadního neděje a těším se, který film zase zvlní stojaté vody. Že by Batman Begins? Bohužel až koncem července, ale raději si od něj nechci nic slibovat.

Právě čtu první kosmický westernový opus na světě s pozpátku se odvíjející detektivní zápletkou, který se zabývá zápletkou postdestinace… tedy Červeného trpaslíka – Pozpátku. Předpokládám, že téměř každý ví, co je Červený trpaslík, nebo že o něm alespoň někdy zaslechl. Pokud neví, nebude ho zajímat ani následující. Pokud ovšem chce zjišťovat, nebudu se rozepisovat zcela a odkážu na pěkné české stránky www.cervenytrpaslik.cz.
Britský seriál napsali Doug Naylor a Rob Grant. Tito dva se podíleli taktéž na prvních dvou knihách o ČT (které jsou v podstatě přepisem vybraných seriálových epizod) a vydali je pod společným jménem Grant Naylor. Pak se páni autoři od sebe zase odlepili a každý pod svým jménem vydal ještě po jedné reddwarfsovské knize. Doug Naylor přišel s Posledním člověkem a Rob Grant napsal Pozpátku. Musím říct, že nejvíc se mi asi líbil Poslední člověk, protože se tak nějak nejvíc odpoutal od původního seriálu, aniž by ovšem rezignoval na klasický trpaslíkovský vtip.
Pozpátku se mi nečte tak rychle jako předešlé díly. Možná i proto, že část knihy běží v opačném časovém sledu a je třeba se krapet soustředit. Hlavní hrdinové právě přebývají na Zemi v paralelním vesmíru, kde jde ovšem čas opačně. Nelze při této příležitosti nevzpomenout na skvělý český a dosti opomíjený film Happy End Oldřicha Lipského, který běží také pozpátku, ovšem s komentářem v klasickém sledu. Film ani knihu nejde jen tak konzumně sledovat, nutí přemýšlet, jak by to asi bylo při normálním běhu. Doporučuju pozornosti obojí. Jo, a v knížce je opět můj osobní oblíbenec Eso Rimmer, takže yktápz mesj inadíns an … mi ečánezu im etjetsyhcaN!

linkuj.cz vybrali.sme.sk

přidal valkil úterý, 7.06.2005, 16:49:00

. . .

Komentáře

(wuxia - Mail - WWW)
je to opravdu vynikající kniha :)))

Přidání komentáře...