Ze sna
v rubrice Literárum
Do seznamu přečtených knih přibyl další zářez, který mě navíc inspiroval. A nejen on.
Tou knihou je Most Iaina Bankse, skotského spisovatele, kterého jsme si hodně oblíbili a jehož už vlastně sbíráme, protože máme všechny české překlady (až na jednu překladatelsky ohavnou výjimku) doma. Nejšílenější z jeho knih je prvotina Vosí továrna, ztřeštěná, možná i žaludek obracející, ale s vynikajícími nápady. A jediné, co k ní napíšu, je – Co se stalo Erikovi? Pruhovaní již vědí, ostatní nechť čtou. Banks píše dosti neurčitelné prózy, které by se snad daly přiřadit i do sci-fi či fantasy, thrilleru a bůhvíkam ještě, ale hlavně je úžasný jazykově a mnohé z jeho nápadů fakt stojí za to. Určitě bych doporučila jeho ságu Vraní ulice, jejíž hlavní hrdina Prentice je můj osobní oblíbenec :)
Most je taky těžko identifikovatelný, nezařaditelný do žánru, metaforický a snový. Příběh vlastně bezejmenného hrdiny (no, možná se ke jménu dá dospět, ale nikde není vyřčeno) se odehrává na mostě, který je jedním velkým městem. Má konec, nebo ne? Odkud kam vede? Nebo je samostatným ostrovem uprostřed ničeho? To zajímá hrdinu příběhu, který se zde ocitnul po nehodě, trpí ztrátou paměti a dochází za psychiatrem, který se pomocí jeho snů snaží vyluštit jeho totožnost. Most je plný snů, ať opravdových nebo smyšlených, snových příběhů, skutečných i neskutečných. Je zvláštní a rozporuplný, ale určitě stojí za přečtení.
A ta inspirace? Jelikož jsem pověstná svými šílenými sny, rozhodla jsem se některé zaznamenat i sem, protože občas bývají malými příběhy, neskutečnými a střelenými, ale pro mě důležitými. Takže zavádím novou a velice nepravidelnou rubriku Sleepy Hollow. Nemívám alegorické sny typu, že létám, opravdu to bývají příběhy, i když ztřeštěné, mnohdy nedávající kloudný smysl. Často s někým bojuju, honím se s mimozemšťany, gangstery, policajty. Také cestuju do báječných neexistujících zemí. A pak jsou tu ty těžké sny, které prostě musím napsat (což jsem doteď dělala na papír), aby se mi ulevilo. Zpočátku tu napíšu pár posledních snů, které si pamatuju a možná ty, které si pamatuju už věky a zůstaly ve mně zaryté. A pak? Uvidíme, co se mi bude honit noční hlavou.
linkuj.cz vybrali.sme.sk
. .
.
