I, Asimov
v rubrice Literárum
and His Foundation
Isaac Asimov pro mě má zvláštní význam, protože jeho knížka byla první sci-fi, kterou jsem četla. I když před ním jsem už vlastně četla Den Trifidů od Wyndhama. A Dunu od Franka Herberta. A kdybych šla ještě dále, tak první sci-fi kniha ve skutečnosti byla Alenka z planety Země od Kira Bulyčova někdy v devíti letech.
Takže znovu. Isaac Asimov pro mě má zvláštní význam, protože mi ukázal směr, kterého se při čtení sci-fi držet. Do té doby jsem science fiction v podstatě nečetla. Až na malé výjimky. Pak mi jednou v hlavě vyrazil nápad na sci-fi příběh. Ten nápad mi připadal docela dobrý i wuxiovi se líbil. Začala jsem psát, napsala asi 12 stran, a pak mě napadlo, že bych si mohla zkusit přečíst nějaký sci-fi, abych si ověřila, že nepíšu úplný blbosti. V knihovně jsem hmátla po Asimovově Nemesis. Kniha se mi hrozně líbila. A od té doby už jsem přečetla hodně sci-fi, nejen Asimova, taky například Heinleina, Dicka, Silverberga, Bankse, Millera, Bestera a jiné. Ten svůj příběh jsem nikdy nedopsala, zůstalo u 12 stran.
Teď jsem dočetla Asimovovu Nadaci, která čítá 7 knih, a znovu si potvrdila, ze Isaac je pro mě pan autor, nej sci-fi autor, kterého jsem měla tu možnost číst. Nadace je prostě dokonalá, akorát mě malinko mrzí zmrvený překlad narychlo udělaných knih v první polovině 90. let. Ale co, Mladá fronta se Nadace chopila a začala ji znovu vydávat s překladem Viktora Janiše, což mě asi určitě donutí si všechny díly pořídit a znovu přečíst. Koneckonců, už když jsem teď zavřela poslední část A zrodí se Nadace, měla jsem chuť vzít zase první a začíst číst znovu celou sérii. Škoda jen, že to Mladá fronta nevydává rychleji (i když kvalitu na úkor rychlosti stoprocentně beru), zatím jsou u třetího dílu Druhá nadace, který je podle mého skromného úsudku absolutně nejlepší. Původní trilogii Nadace vlastně uzavírá, ale grafoman Asimov časem přidal další čtyři knihy, vztahující se tak či onak k Nadaci. A to se nebudu rozepisovat o dalších souvisejících knihách, např sérii o robotech.
Hlavním pojícím článkem příběhů je Hari Seldon, vědec, matematik a tvůrce psychohistorie. Za jeho dob čítá galaxie asi 25 000 obydlených světů, jimž vládnou císaři z hlavní planety Trantor. Seldon však za pomoci blízkých dospěje k tomu, že galaxii čeká pád a několik desítek tisíc let dlouhý chaos a barbarství. Na základě jeho nápadu je na vzdálené planetě Terminus vytvořena Nadace, ve které žijí encyklopedisti, jejichž úkolem je sbírat data, moudro a vědění a uspořádat do je Galaktické encyklopedie, aby tato pomohla lidem jednodušeji se dostat z temného období. Pokud vše půjde podle Seldonových výpočtů, bude trvat jen 1000 let. To je pouze základní nástin děje, který je samozřejmě vzhledem k délce mnohem rozvinutější, dochází zde k nepředpokládaným věcem, intrikám a odhalením. Knihy Nadace na hranicích a Nadace a Země se pak obracejí k hledání kolébky lidstva, Zemi, dávno zapomenuté planety, která existuje už jen v bájích. Předehra k Nadaci a A zrodí se Nadace přibližuje život Hari Seldona a vznik psychohistorie.
Sérii románů o Nadaci tvoří: Nadace, Nadace a Říše, Druhá Nadace, Nadace na hranicích, Nadace a Země, Předehra k Nadaci, A zrodí se Nadace.
Doporučuji číst takhle za sebou, podle data vzniku, přestože poslední dvě knihy celé sérii příběhově předcházejí. Až budete číst, uvidíte proč :-)
Obdivuju Asimova za dokonalé propojení všech jeho příběhů, za úžasné pointy, napětí, propracovanost a vůbec za to, že psal. Díky, Isaaku.
linkuj.cz vybrali.sme.sk
. .
.
