Čisté radosti
v rubrice Mimoděj

V pondělí byl nádherný den, jeden z těch, které mám z celého roku nejraději, proto mi to nedá, abych se z něj nevypsala. Ještě je léto, ale ne tak docela, už je podzim, ale ne úplný. Prostě léto, léto babí. A začalo překrásným ránem.

Vyběhnu z domu a zprava mi do očí zasvítí slunce, oslepí mě, takže se málem srazím s projíždějícím sousedem a jeho psy. Houknem na sebe pár usmívajících se frází a já se můžu pustit dál, z příkrého kopce přímo dolů k tramvaji. Sem ještě sluníčko nedosáhne, a tak se trochu oklepu mrazivým počasím, které umocní i lesní stín táhnoucí se podél celé cesty. Přidám do kroku, vlastně běžím, tramvaj jede za chvilinku. Produpu až k plotu jednoho nakladatelství, kde na mě štěkne pes, vyběhnu schody, přes mostek rovnou do tramvaje, která právě dorazila. Ranní opar se pomalu začíná zvedat a odhaluje nádherně modrou oblohu. Slunce se opírá plnými dávkami do tramvajových oken, takže je v ní příjemně teplo a chodidla, která jsou jen v sandálech, trochu pálí, jak se ohřívají. Koukám kolem sebe, podzim se už opravdu začíná hlásit, mnohé stromy se halí do barev. Vltava se pohupuje jen lehounce, blýská se od světla. Za nedlouho uvidím Podolskou vodárnu, která je ohromná a hrozně hezká. A hned za ní na skále Vyšehrad, na jaře je skála celá obrostlá žlutými kytkami. Přede mnou železniční most a po pravé ruce kubistické domy, a pak už vykukuje Pražský hrad v plné své kráse. Pokaždé mě udiví, jak je ohromný. Mnohá z jeho oken hází prasátka. Přijedeme na Palačák k Sedícímu býkovi a mě mrzí, že tady zahýbáme na Karlák. Raději bych dál kolem Vltavy, kterou lemují z obou stran nádherné domy, posléze nám do silnice nakročí Tančící dům a Mánes o kus dál před ním jakoby poplašeně uhýbá.
A pak už vjedeme do trošku ztěžklých ulic a já posléze půjdu kolem zaplivané Masaryčky do práce. Ale i tak vím, že to bude dnes moc pěkný den.

linkuj.cz vybrali.sme.sk

přidal valkil pátek, 30.09.2005, 16:00:00

. . .

Komentáře

Přidání komentáře...