Bosorka blg
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Oh, plk!

úterý, 10.01.2006
Rodné záležitosti
v rubrice Mimoděj

Nedávno jsem zjistila, že 27 let žiju s neplatným rodným listem. A nikdy to nikomu nevadilo. A chci-li se třeba vdát, potřebuji k tomu oddací list mých rodičů.

Proč? To je jednoduché. Naši se brali, až když mně byly 2 roky, takže mi v rodném listě zůstala máma pouze se svým rodným, a tedy neplatným jménem. Na úpravu v mém listě se tenkrát nějak už zapomnělo. A tak jsem si teď obstarávala nový rodný list. Především jsem k tomu potřebovala oddací list našich, abych doložila, že se fakt vzali a že se tedy máma jmenuje, tak jak se jmenuje. Našla jsem ho kupodivu docela rychle, hned vedle rozvodového listu a rozvodového protokolu. Odeslala doporučeně v úterý v 6 večer z pošty v Příčné ulice a už v pátek jsem obdržela doporučený dopis z rychnovského úřadu. Neskutečné! Ani se mi nechtělo věřit, že jsou tak rychlí, ale opravdu, v obálce se vyjímal krásný nový rodný list, na kterém je už snad všechno v pořádku. Škoda, že postrádá ten nános mých prožitých let. A taky informací je na něm méně. Když jsem například porovnávala rodný list a oddací, mohla jsem zjistit, jak pracovně postupoval můj otec. V době mého narození byl pouze geodetický figurant, když mi byly dva roky už dokonce geodetický měřič. Teď už se do listu zaměstnání rodičů neuvádí.
Když už jsme u těch oddacích a jiných listů, napadlo mě tady převyprávět, jak se vlastně naši brali. Podle mě se ani vzít nechtěli a asi by žili (až do svého rozchodu) na hromádce. Jenže chtěli byt a chtěli ho v Praze. Jeden se jim namanul přímo v centru (výměna za nějakou holešovickou garsonku), ovšem mohli ho dostat jedině jako sezdaní. To se dozvěděli jedno říjnové pondělí, oddací list vyžadoval místní národní výbor do středy do poledne. Inu, tak začali jednat. Máma znala někoho na vambereckém úřadě, tak to v úterý zařídili, ve středu o osmé se tam vzali za přítomnosti dvou svědkyň, takto zaměstnankyň tamního městského národního výboru. Neměli kytku, prstýnky, hosty, ani hostinu s rozbíjením talířů a pojídáním knedlíčků jednou lžící. Tatík sbalil nutnou listinu a ujížděl s ní ku Praze, mámu mezitím vyhodil v Kostelci, kde ona svou svatbu oslavila s blízkým sousedstvím. Byt v Praze dostali, máma tam bydlí dodnes. Naši se za 11 let rozvedli, ale neřekla bych, že je někdy mrzel takhle narychlo uspořádaný sobáš. Tatík si koneckonců svoji další ženu bral obdobně, akorát jejich prvorozenou dcerku nenechal čekat o dvou let, ale stihl to ještě asi 14 dní před jejím narozením.

linkuj.cz vybrali.sme.sk



. . .

Komentáře

(BB - Mail - WWW)
pěkné


Přidání komentáře...


Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text:


   


. . .