pátek, 17.02.2006
Svatba byla veliká
v rubrice Mimoděj
...jako celé Horní Záblatíčko
Svatbu jsme nijak zásadně neplánovali. I když už jsme nějaký měsíc věděli, kdy a kde přesně bude, neboť jsme se museli zaregistrovat na úřadě. To samé, tedy kdy, kde a v kolik už téměř nikdo další nevěděl, kromě dvou svědků. Někteří lidé věděli, kde bude obřad, jiní znali datum a jiní zase čas. Prostě jsme mlžili a svatbu tak trošičku tajili. Trochu řešit jsme ji začali zhruba měsíc před činem samým. Bylo potřeba si aspoň trochu ujasnit, co si vezmeme na sebe, dokoupit či dosehnat, co nám k tomu chybělo, pořídit pěkné stříbrné prstýnky. A to je vlastně všechno. A zprodukovat postsvatební mecheche, což jsme tak trochu nechali na mojí mamince. Neobešlo se to bez zádrhele, to snad ani nejde. Svatba byla v pátek a v úterý mi volala svědkyně, že je to s ní bledý, protože v neděli pojedla nějakého nedobrého zavináče a od té doby zvrací a zvrací a že prej má možná nějakou otravu. Každopádně to nevypadalo, že by byla schopná dojet do Prahy. A jelikož druhým svědkem byl její partner, bylo nám jasné, že přicházíme o oba. Ale sehnali jsme jiné, samozřejmě (Berto, Markéto díky vřelé), takže se počet těch, co věděli vše, rozšířil na šest. Ve čtvrtek jsme se dozvěděli, že moje milá Káča-svědkyně skončila s akutním zánětem žaludku ve špitále, pustili ji až po týdnu o šest kilo lehčí a poznatek "nejíst už nikdy v životě zavináče" bohatší. Pak již nadešel onen den, venku sněžilo, tálo a bylo pod mrakem, ale to nám mohlo být ukradené. Na obřad jsme si dojeli tramvají č. 9, neb se konal na Žižkovské radnici. Již v tramvaji jsme se střetli s našimi svědky a svorně dorazili na místo samé. Tam jsem se já převlékla z kozaček do slušivých letních pantoflíčků a odešli jsme do předmístnosti čekat, až vybaví oslavence před námi. Pak už to šlo ráz na ráz, sebrali nám občanky, ustřihli jim rohy, s paní varhanicí jsme vybrali něco hudby, matrikářka si nás čtyři pěkně seřadila a za tónů písničky Maria z West Side Story se šlo na to. Kupodivu jsem cestou ani nezakopla. Byli jsme představeni panu oddávajícímu zastupiteli, kterému cukalo víčko. Dozvěděli jsme se, že máme spolu vybaveny majetkové poměry a taktéž zařízeno bydlení. Inu, nepamatuju se, že bychom to někomu sdělovali. Pak pan zastupitel pronesl krátkou údernou řeč, kterou jsem sice poslouchala, ale o čem byla, dohromady nedám ani náhodou. Oba jsme řekli ano, čemuž jsem se zasmála, protože mi to, nevímproč, přišlo velice vtipné, vyměnili jsme si prstýnky a polibky, podepsali se na nějaké úřední lejstro a bylo hotovo.

Za několik minut jsme již byli venku. Tak a to je skoro konec pohádky. Pak jsme se šli přežrat do úžasné žižkovské hospody U Houdků a druhý den prožít ono zmiňované mecheche. Ale o tom zase příště, milé děti!
PS: A ještě nám tam zahráli Moon River a melodii z Tenkrát na Západě. linkuj.cz vybrali.sme.sk
. .
.
Komentáře
(BB - Mail - WWW)
Jsem si říkal, že snad tu svatbu chcete na svých webdeníčcích zamlčet, holoto Gothovská :-) Good luck a vzhůru k vybaveným majetkovým poměrům a zařízenému bydlení.
(Karol - Mail - WWW)
Hezkýýý a já pořád měla podezření na Novoměstskou radnici :)Nenapadlo mě, že se nám berete za rohem. Tak ještě jednu várku gratulací.
2Karol (bosorka - Mail - WWW)
Díky :)
Zajímavý, že na Novoměstskou radnici mělo podezření více lidí. Umíme holt krásně mást.
Přidání komentáře...
|
. . .
|