Chčije a chčije a chčije
v rubrice Mimoděj
A my mokneme a mokneme a mokneme.
Letos to nějak obzláště vychytáváme, nejspíš jsme přebrali štafetu od pana Čonky, kterej na sebe většinou nabaloval déšť a vozil ho všude s sebou. Z chaty na Slapech jsme odjeli o dva dny dříve, než jsme původně plánovali, protože tam začalo pršet a dva večery byly prolité, což ještě tak zásadně nevadilo, poněvadž Mikuláš už spal a my byli před mokrem ochráněni zastřešenou terasou. Dle předpovědí to ovšem vypadalo na deště trvalejší. Ze Slap jsme ujeli, přičemž se telefonicky dozvěděli, že v Praze za tu dobu nespadla skoro ani kapka (maximálně deset), déšť se ovšem vydal na cestu s námi a tak jsme na Smícháči vylezli do pořádné průtrže, která dokonce zaplavovala stanice metra. Cesta domů byla mokrá, místy mokřejší. Sušili jsme. Dnes jsme se vydali do centra a ve chvíli, kdy se vraceli domů, začalo opět lejt a opět dosti zásadně. Čekajíce na dopravní prostředek jsme se na ohavné kapky už vážně naštvali, prototože hnüsná trambaj číslo 16 nejela a nejela, až nakonec vůbec nepřijela a my šli hledat jiný způsob přepravy. A mokli jsme a mokli... A teď sušíme a sušíme.
Ale kromě Slap jsme ještě byli v Kostelci a dneska v kině na Faunově labyrintu, ale o tom až někdy příště, až mě přejde vztek na počasí a vychladnu, resp. uschnu a zahřeju se.
linkuj.cz vybrali.sme.sk
. .
.
