pátek, 24.10.2008
Dějí se věci
v rubrice Mimoděj
Což by si mnozí, kteří by se mnou měnili na chvíli život, asi nemysleli.
Jenže já teď, co si užívám dvojitou mateřskou, beru každou změnu za zážitek. Splnila jsem svou občanskou povinnost a byla volit – kandidát mnou volený ovšem neprošel. Zítra jdu do druhého kola. Shodou okolností probíhají volby v mé bývalé základce, tak jsem si ještě navíc zavzpomínala. Nechaly jsme wuxiovi obě děti (obě celou dobu spaly, takže si užíval i on) a šly se s mámou trošku projít. Dva dny nato jsem Mikuláše odeslala k babičce a vychutnávala si pocit mít zase na chvilku jen jedno dítě. A nevěděla jsem co s časem, bylo ho nějak hodně. Pak mě čekal zubař, udělal zub, takže už jsem zase krasavice. Odlomil se mi totiž kus horní jedničky, a jelikož je náš zubař superzaměstnaný, dostala jsem se na řadu až za dva měsíce a celou dobu tak byla za čarodějnici. Nebolelo to, jen mi vypadla výplň, kterou mi udělal zubař před 16 lety. Tenkrát jsme jeli zmoženi z nějakého koncertu a já usnula ve vlaku, ležela na sedačce. Probudila mě rána a já na zemi s uštíplým zubem. Chytráci nádražáci nechali na koleji, po které jsme přijížděli, odstavenou lokomotivu. Až na lehká zranění se tenkrát naštěstí nikomu nic nestalo. Teď dostavba díry po vlakovém zážitku zabrala dvacet minut (plus dva měsíce čekání). Jinak se plácám převážně kolem našeho domu. Což o to, s kočárem bych klidně vyrazila i do dálek, ale s brzdičkou Mikešem je to trochu složitější. Kolikrát, když ho vidím doma ve formě, kdy lítá jak splašenej, začnu uvažovat, jestli není tak trochu hyperaktivní (což je teď každé trochu živější dítě koneckonců). Jakmile však vyjdeme ven, kde se courá jak důchodkyně na nákup, okamžitě mě tyto myšlenky opustí. Tady ale zrovna fakt jde. Doma jsme znovuobjevili Vlastu Redla, který se nejenže líbí Mikulášovi, ale navíc uspává Toninku. Na Mikulášovi stále konáme hudební experimenty, zatím je spíš přes takovou lidovější notéčku (z něj budeme mít nakonec ještě folkaře, ouha :)), takže když wuxia onehdá vyměnil Redla za Roxy Music, už si mladý pán diktoval návrat oblíbenějšího interpreta. Včera jsem mezi zašlými kazetami vyhrabala druhdá oblíbené Brathanki a to skákal a tančil jak smyslů zbavený. Takže u nás teď jedou oni a já oprašuji kdesi zapadlé znalosti polštiny a vzpomínám na naše pěkné polské období, pročítám zápisky z cest po Polsku a slibuji, že se musím stavit v Institutu. Z dalších kulturních vjemů je teď nejvýše ze všeho asi Krteček vizuálně a Karkulka před spaním audiálně. Ale k těm zase někdy příště. Tonička už se na nás směje a Mikuláš umí nejnádhernější krabici ze všech. 
linkuj.cz vybrali.sme.sk
. .
.
Komentáře
(sedmi - Mail - WWW)
jé, ta vyrostla :) máš hezký fotky
Přidání komentáře...
|
. . .
|